V předchozím příspěvku jsem slíbil, že zde vysvětlím jeden z vlastnoručně vymyšlených pojmů. Jedná se o "černé linky", které jsem několik let po vymyšlení přektřil na subjektivní fenomény, ale tento druhý výraz už příliš nepoužívám a vracím se k názvu tradičnímu. O co tedy jde? Nejprve si představme japonskou mangu či anime. Velký počet postav, dokonce i muži mají oči obtáhlé černou čárou, jejich pohled následně působí velmi pronikavým dojmem. Od toho tedy název pojmu. Ale, co tím myslím ve skutečném životě? Nejde o makeup, ale o aktivity, které člověku dodávají dojem výraznosti života. Asi jste si už všimli, že mám rád příklady, že? Nuže, další příklad. Zavzpomínejme na filmy, kde jedna z postav se živí jako scénárista. Daná postava sedí u stolu a snaží se přijít na kloudný nápad. Vytáhne z kapsy krabičku cigaret, jednu vyndá, zapálí si, pozdvihne obočí a hluboce se zamyslí. Co je zde černou linkou? Cigareta nebo samotné kouření, dodává to situaci, jako je přemýšlení konturu. Uvedu alespoň ještě další příklad. Hlavní postavou je krásná a stále upravená žena. Již od začátku filmu je herečka nalíčená, ale přesto nás tvůrci filmu neušetří scény, kdy tato žena smyslně přejíždí rty rtěnkou. Tato aktivita se opět stává konturou, v tomto případě faktu, že žena je krásná.
Rád pozoruji černé linky ve filmech, o to víc se pak snažím zařadit je do vlastního života. Samozřejmě každý člověk má jinou intenzitu vnímání černých linek v podobě jednotlivých věcí či činností. Proto jsem na nějaký čas pojem černé linky překřtil na subjektivní fenomény.
Žádné komentáře:
Okomentovat